Václava Zouplnová

Kdo jsem: Václava Zouplnová, narozena 3. 12. 1950 v Praze. Soukromé studium u akademického malíře Fr. Nedvěda v letech 1970 – 1980. V roce 1970 přijata do nultého ročníku AVU, před nástupem bylo ohlášeno zrušení přijetí. Maturovala na SEŠ. Od roku 1983 působila jako lektorka kresby a malby pro děti v Praze. Smyslem její malířské tvorby je vyjádření intuitivní reakce na dění kolem sebe a hledání odpovědi na věčnou otázku existence člověka. V roce 1992 přijata do Unie výtvarných umělců. Od roku 1993 zakládající členka Nového sdružení Pražských umělců (NSPU). Výstavy samostatné i kolektivní jak v ČR, tak i v zahraničí. Text převzat ze Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců 1950 – 2010 a aktuálně doplněn.

Proč maluji – Mám velké štěstí, že mohu být svědkem ranního východu slunce, když u nás na polní cestě v jinak opravdu sychravý den vystrčí své první paprsky z mlhy. Nad zoraným polem se v ten okamžik zastaví čas, vím, že musím být na svém bicyklu na druhé straně při své každodenní cestě. Ta se ale stává nicotnou oproti vrcholkům brázd a celé té scenérii. Čas jako by protestoval a přetahoval se o to malé zastavení, tak malé, že by ho nikdo nezměřil. Přitom jeho dopad má pro mne hodnotu nekonečna, smíření a štěstí, které mě naplňuje po zbytek celého dne.