Tomáš Císařovský

Tomáš Císařovský patří k nejznámějším českým autorům. Za téměř dvacet let pozoruhodné malířské práce může doložit seznam výstav, mezi nimiž nechybí samostatné expozice v těch nejprestižnějších pražských výstavních prostorách. Své postavení si zasloužil bez ohledu na proměnlivost kontextu i zájmů publika vytrvalou a koncepční prací v rozměru tradičního malovaného obrazu. Zaměřuje se na komunikativní, vizuálně vděčná témata, která mají vždy přesný, někdy i kontroverzní, sociální či historický obsah a dopad. Dominuje figurální a portrétní malba, v posledních letech doplněná o krajinné motivy. 

Jak se cítíte, když tvoříte?

Při práci na obraze je to takové nahoru a dolu, pořád dokola. Teprve když je dobojováno, rozlije se na chvíli pocit intenzivní radosti. Dokud nezačne někde vzadu za očima pálit hlad po dalším obraze.

Proč jste se rozhodl darovat své dílo do projektu Art for Amnesty?

K Amnesty a k lidským právům vůbec mám hluboce zakořeněný vztah. Moji rodiče byli signatáři Charty 77 a já od těch dob moc dobře vím, jak je nesmírně důležité zastávat se nespravedlivě pronásledovaných.

Co pro Vás znamená svoboda v souvislosti s uměním?

Umění je pro mě absolutní svoboda i totální otroctví zároveň. To otroctví samozřejmě patří do uvozovek, spíš se jedná o stav naprosté oddanosti.