MAXIM

Maxim se narodil v Praze, kde také začal jeho umělecký tvůrčí život. V ateliéru svého strýce na staré Praze se nořil do velkých pláten a obdivoval jejich barevnost a velikost. Navštěvoval grafickou průmyslovou školu, kde si osvojil základy grafického designu, fotografie, litografie, kaligrafie a tisku. Ve 24 letech, veden touhou po dobrodružství, odešel do Spojených států. Jeho první zastávkou bylo San Francisco, poté se přesunul do Chicaga, kde se stal velmi úspěšným designérem s vynikajícími referencemi od významných představitelů chicagské kulturní scény. Nakonec svůj domov našel v Los Angeles, kde se plně ponořil do syrové městské scény a začal se věnovat výhradně malování. 

Jeho touha po nových zkušenostech ho zavádí na místa po celém světě, kde se podílí na nejrůznějších multikulturních projektech. Jeho práce je silně ovlivněna životem lidí a jejich příběhy. Inspiruje se studiem dějin, přírody, kosmologie, fyziky a sociálně-ekonomických a politických událostí. Používá různá média – plátno, papír, akrylátové barvy, olejové barvy a pastely, dřevěné uhlí, inkousty, len, mramor, písek, hlínu, pastelky, tužky a další materiály. Pro jeho práci je typická textura, symbolismus a nekompromisní svoboda projevu. 

Jak se cítíte, když tvoříte?

Svobodně. Při malování se vždy snažím posouvat tu pomyslnou hranu kreativity. Svou představivostí si tak vytvářím svůj vlastní svět. Dělám co chci a bez omezení a to je velmi osvobozující. 

Proč jste se rozhodl darovat své dílo do projektu Art for Amnesty?

Práce Amnesty International mi byla vždy blízká. Vyrůstal v utlačujícím režimu a už jako kluk jsem se chtěl nějak podílet na boji proti němu. Tehdy jsem byl ale ještě příliš mladý na nějakou bojůvku. Nyní už žijeme ve volné zemi, ale pro velkou část lidské populaci to tak není. Na světě je stále mnoho nespravedlnosti a spolupráce s Amnesty International je mojí možností, jak proti ní bojovat. 

Co pro Vás znamená svoboda v souvislosti s uměním?

Znamená to mít svobodu vyjadřovat své myšlenky. Znamená to nebát se trestu za své přesvědčení a mít prostor vytvářet umění bez cenzury. Znamená to ale také velkou zodpovědnost umělce zůstat skutečný a věrný svému poslání.