Mezi zasedačkou a ředitelnou máme vlastní mini kuchyňku s ledničkou a mikrovlnkou, které můžeme využívat. V naší kuchyňce ovšem není přívod vody, proto můžeme využívat další dvě kuchyňky, které na patře jsou. Obě jsou ale sdílené s ostatními firmami, proto je důležité zvýšeně dbát na udržování pořádku.
V kuchyňce mezi ředitelkou a zasedačkou jsou misky, talíře, příbory, hrnky a další nádobí, které si můžeme vypůjčit. Kdykoliv si něco půjčíme, vždy po sobě nádobí umyjeme a v žádném případě ho nenecháváme uschnout ve společné kuchyňce dále na chodbě.
Pokud máme v prostoru kanceláře schůzku či školení, na které nakupujeme občerstvení, vždy po sobě vše uklízíme. Je OK nechat na stole v kuchyňce př. tyčinky nebo sušenky, rozhodně ale v prostoru nenecháváme špinavé nádobí a cokoliv, co by se mohlo zkazit.
V jídelně jsou erární čaje, instantní káva, cukr a mléko. Máme také kávovar, o jehož správný chod a čistotu se každý týden stará jiné oddělení.
Ve skříňce pod oknem také zpravidla najdeme pár balíčků chipsů, tyčinek, sušenek apod. Ty slouží především pro účely schůzek a setkání.
Jídlo, které necháme na stole, považujeme za občerstvení pro všechny.
V suterénu budovy se nachází restaurace Olive, která každý týden nabízí jiné aktuální menu.
Ve dnech, kdy se v kanceláři scházíme v hojném počtu, máme ve zvyku kolem dvanácté společně obědvat.
Tyto sdílené obědové pauzy se týkají především pondělka a úterka.
Tatiana působící pod pseudonymem Danasakvis pochází ze Slovenska, ale již 12 let žije v České republice, z toho posledních 6 let v Praze.
K malování se dostala náhodou v roce 2020, kdy si chtěla zkrátit dlouhé covidové lockdowny, ale z občasného koníčku se stala oblíbená činnost. Navzdory tomu, že její cesta začala nedávno, se její tvorba rychle stala prostorem, kde nachází svou vášeň a únik z každodenní reality.
Ve své tvorbě zobrazuje především ženská těla pomocí přesných linií. Obrazy jsou velmi barevné a díky jednobarevnému pozadí se pozorovatel soustředí jenom na ústřední postavu.
Její tvorba sází na jednoduché provedení a klade důraz na základní prvky obrazu, které vybízejí k sebeinterpretaci a zamyšlení.
Petr Písařík je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze ateliéru stanislava Kolíbala, Milana Knížáka a Aleše Veselého. Je jedním ze zakladatelů umělecké skupiny Pondělí. Sídlo jeho působnosti se nachází v ateliéru Nákladového nádraží Žižkov.
Celosvětově respektovaný autor pracuje s postmoderní ideou proměnlivosti. Skrze ní prezentuje svá eklektická díla ojedinělými technikami s využitím zdánlivě neslučitelných materiálů a forem. Kombinuje netradiční malbu, reliéf, broušení, objekt, sochu a fotografii s přesahem do jedinečných monumentálních instalací a prostorových změn. Blízká budoucnost jeho tvorby je spjatá s experimentálním užitím skla.